MOYA .... SAKI MOYA - 咲希靄

... aneb jak Moya ke jménu přišla. Nu, to je taky docela zajímavý příběh. Když jsem před více než 2 roky vybírala jména našim štěňátkům z vrhu "C", tak jsem si v japonském slovníku zaškrtla jméno Moya. Na otázku dcery, proč jsem to udělala, když jméno od tohoto písmene nepotřebujeme, jsem odtušila, že pokud ještě někdy budeme mít fenku, bude se takto jmenovat nebo přinejmenším bude na toto jméno slyšet. Další všetečná otázka následovala hned vzápětí a to, jaký je význam v češtině. Na moji odpověď, že japonské slovo moya znamená v češtině mlha, přišla okamžitá reakce. Prý by ji moc zajímalo, jak zdůvodním, proč dostane pejsek toto jméno. No uznejte, na to jsem nemohla odpovědět jinak, než že tohle budu řešit, až to bude aktuální. A tím bylo toto téma pro mě uzavřené až do letošního podzimu. Celou tu dobu jsem totiž vůbec nepočítala, že by do naší chovatelské stanice mělo brzy přijít další štěňátko. Yuki bylo letos teprve pět let, ale protože osud tomu chtěl jinak, koncem léta jsem přemýšlela, co dál.

Začala jsem uvažovat o fence narozené v České republice, ale měla jsem poměrně vyhraněnou představu o tom, jaká by měla být. Sněhově bílá s genetikou CEA negativní. Jenže taková se tady nenarodila a tak už jsem se pomalu smiřovala s tím, že v chovu pokračovat nebudu. Potvrzuje se ale, že když člověk má přání, může se někdy splnit tak nějak samo, jakoby mimochodem. K mému překvapení totiž další den přišla zpráva ze zahraničí o očekávaném vrhu hokkaido, kde oba rodiče jsou bílé barvy a oba s výsledkem CEA negativní. Když jsem si dala dohromady rodokmen budoucích štěňátek, došla mi slova. Tady se totiž konalo překvapení číslo dvě - štěňátka pocházejí z linie legendární Kikuhime - bílé feny, narozené v Japonsku v chovatelské stanici Howasou, absolutní šampionky a národní vítězky Japonska z roku 2014.

V ten moment jsem pochopila, že tohle nemůže být náhoda. Po této skvělé feně měl totiž do České republiky přicestovat v roce 2015 její syn. Ve vrhu se  tenkrát narodila 4 štěňátka - 3 fenky a 1 pejsek a pan Uno přislíbil, že ho pošle do chovného páru k naší Yuki. Radovali jsme se necelé 3 týdny, než přišla zpráva, že se stala nehoda a pejsek utrpěl zranění, které by mu neumožnilo zařazení do chovu. Naši přátelé v Japonsku však během rekordně krátké doby vybrali dalšího skvělého psa, který už k nám na jih přijel. Tímto pejskem je Gorou Hayakita Miura Kensha, tatínek štěňátek z našeho vrhu "C".

Teď, 4 roky po této události se dívám do rodokmenu, kde je jméno Kikuhime Howasou - a malá Moya je její prapravnučka. Linie, o které jsem tenkrát tolik snila, může být nyní v naší chovatelské stanici.

A tak se dostávám k tomu, jak to nakonec bylo s tím jménem. Proběhl termín, kdy se měla štěňátka narodit a žádná zpráva nepřišla. Řekla jsem si, že nějaký den počkám a pak napíšu do chovatelské stanice, jak to vypadá. Následující ráno se podívám z okna a vidím jen bílou mlhu - hustou tak, že by se dala krájet. V tu chvíli jsem věděla, že nemusím nikam psát. Cítila jsem, že Moya přichází do našeho života. Její kožíšek bude sněhově bílý a hustý, stejně, jako byla mlha, která nám dala tímto způsobem zprávu o jejím příchodu na svět. Že netrvalo dlouho a přišel e-mail o narození dvou fenek a jednoho pejska, to snad už asi nemusím dodávat.

Celé jméno pak je Cukiko Saki Moya Tokugawa Tsunayosi, kdy Cukiko znamená měsíční dítě a Saki je v japonštině květ naděje. Věřím, že všechno je tak, jak má být a vnímám to tak, že nic se nestalo náhodně.

Více o Moye:

www.hokkaido-pedigree.com/details.php?id=63877&gens=5

www.amico-di-boemia.cz/hokkaido-ken/nasi-psi/cukiko-saki-moya-tokugawa-tsunayosi/