JAK ROSTEME - 2. TÝDEN

10. den života - čtvrtek 28. 3. 2013

Dnes ráno jsem u štěňátek zpozorovala první, zatím velmi nesmělé a nekoordinované pokusy o chůzi. Rostou přímo předpisově, počátkem druhého týdne svého života dosáhla všechna štěnda dvojnásobné váhy své porodní hmotnosti. Bella je starostlivě, spravedlivě a pečlivě krmí, jen se snažíme je rozdělit na dvě skupiny, protože šest štěňátek nakrmit najednou začíná už být pomalu problém vzhledem k tomu, že rostou jak z vody. Nicméně máma má zatím mateřského mléka dostatek, po krmení se každé štěndo odkulí spokojeně na měkké místečko v bedýnce a zase pochrupkávají. Každým dnem čekáme, že začnou pomalu otevírat očka.

Ve všech dostupných materiálech stále pátrám, jak je možné, že je Pepinka oproti ostatním menší. Tak jsem hledala, až jsem našla .... spisovatel Eberhard Trumler vysvětluje ve své knize tuto situaci tak, že všechna štěňátka nemusí být stejně stará. Může u nich být věkový rozdíl i několik dní (zde se uvádí až 5 dní). Je to dané postupným uvolňováním a dozráváním vajíček a následným postupným oplodněním v těle fenky (údaj o životaschopnosti spermií je uváděn 4 - 6 dní).

I přesto však průměrná porodní váha štěňátka v našem vrhu je neuvěřitelných 407 g a ani Pepinka se svou "muší vahou" oproti ostatním sourozencům tuto průměrnou váhu nijak zásadně neovlivnila. V podstatě to máme asi tak, že zatímco v jiných vrzích mají 10 štěňat s průměrnou porodní vahou 240 g, tak my máme 6 štěňat s vahou přes 400 g. Když se nad tím zamyslím, tak jen zpětně musím soucítit s Bellou, protože porodit takové cvalíky nebylo zřejmě vůbec jednoduché. To, že si s tím nakonec dobře poradila, přičítám jednak její vynikající fyzické kondici, protože kromě pohybu na zahradě má každý den i několikrát možnost se vylítat při procházkách po okolí a také si stále více uvědomuji, jak nesmírně důležitá je výživa pejska. Nejde jen o to, nasypat mu plnou misku granulí, ale hlavně vědět, z čeho a v jakém poměru jsou ty granule vyrobené. Také s klidem přecházím různá doporučení krmit buď jen granulemi nebo jen vařenou stravou, přistoupila jsem k tomu tak, že se snažím dát pejskům to, co jim dělá dobře a střídám krmení, protože mě by také nebavilo jíst celý život jen jedno jídlo. Naše fenky milují nade všechno čerstvé ryby, nepohrdnou vařeným kuřetem s rýží a zeleninou, po ovoci i zelenině v čerstvém stavu by se utloukly tak, že vždycky spolehlivě sklidily dozrálé jahody nebo papriky a rajčata dřív, než jsem se k záhonkům dostala já. Ale beru to s humorem, hlavně, že jim chutná.

12. den života- sobota 30. 3. 2013

Tak dnes ráno se začínají štěňátkům postupně otevírat oči ... zatím ještě stále bez plně vyvinutého zraku. I když má štěndo oči otevřené a reaguje na světlo, neznamená to, že vidí. Štěňátka mají v tuto chvíli strašně roztomilý, ale přece jen trochu "přihlouplý" výraz. Je to dané tím, že zrak se stále vyvíjí, stejně jako sluch. Kolíbavý a nekoordinovaný pohyb štěňátek se postupně chvílemi mění v pokus o chůzi. Štěňátka již mají plně vyvinutou termoregulaci. Pod svým pelíškem však mají stále puštěné podlahové topení, aby jim tam bylo příjemně. Je to dobře poznat na tom, jak se rozvalují, labužnicky protahují a slastně odpočívají. Chvílemi by člověk snad i tak trochu záviděl, jak je krásné být milovaným štěňátkem :-)

Bella stále štěnda kojí v rozmezí 2 - 3 hodin, v noci je interval v krmení delší, zhruba 4 - 5 hodin. Vím, že štěňátka potřebují mámino mléko, ale je mi jí už docela líto, protože po útoku malých nájezdníků se musí chudák cítit orvaná jak borůvka v národním parku po víkendovém sběru. Dnes došlo i na první stříhání ostrých drápků, protože mamina má bříško celé poškrabané, jak se snaží každý z nich vydolovat i tu poslední kapičku bílé dobroty.