Standard plemene

FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE

Secretariat General: 13, Place Albert I – B 6530 THUIN (Belgie)

F.C.I.-Standard č. 261 / 09. 02. 2017                    

HOKKAIDO

(Hokkaido)

ZEMĚ PŮVODU: Japonsko

DATUM PUBLIKACE ORIGINÁLNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 30. 10. 2016

POUŽITÍ: Lovecký pes, společenský pes

ZAŘAZENÍ PODLE F.C.I.: Skupina 5        špicové a primitivní plemena

                                        Sekce 5          asijští špicové a příbuzná plemena

 Bez zkoušky z výkonu

KRÁTKÉ HISTORICKÉ SHRNUTÍ: traduje se, že toto plemeno pochází ze středně velkých japonských psů, kteří provázeli obyvatele stěhující se z Honšú (hlavního ostrova Japonska) na Hokkaidó v období Kamakura (1140 - 1150), když se rozvíjely obchodní vztahy mezi Hokkaidó a okresem Tohoku. Když bylo plemeno zařazeno mezi „národní památky“ v roce 1937, převzalo název této oblasti. Také je známo pod označením „Ainu-ken“, protože Ainuové, původní obyvatelé Hokkaidó, chovali tyto psy pro lov medvědů i jiných zvířat. Robustní konstituce hokkaido-kena mu dovoluje vydržet kruté mrazy i silné sněhové bouře. Hokkaido-ken vykazuje rozvahu a velkou vitalitu.

CELKOVÝ VZHLED: středně velký pes, se silně vyznačenými sekundárními pohlavními charakteristikami, dobře vyvážený, robustně stavěný, s dobrou kostrou. Osvalení je pevné, vytváří jasný obrys.

DŮLEŽITÉ POMĚRY:

• poměr kohoutkové výšky k délce těla je 10 : 11, ale u fen může být trup mírně delší
• poměr délky mozkové části lebky k délce nosního hřbetu je 3 : 2
• délka mozkové části lebky je rovna šířce lící

POVAHA / TEMPERAMENT: Pes s pozoruhodnou vytrvalostí, důstojným chováním a přirozenou povahou. Věrný, učenlivý, velmi živý a neohrožený. Vykazuje rovněž přesný úsudek a velkou výdrž.

HLAVA:

MOZKOVNA:

Lebka a čelo: široké a mírně ploché

Stop: mělký, ale patrný

OBLIČEJOVÁ ČÁST:

Nosní houba: Černá; u jedinců s bílou srstí je přípustný menší nedostatek pigmentu.

Tlama: Klínovitá. Nosní hřbet rovný.

Pysky: Přilehlé, s černými okraji. Modro-černé zbarvení na jazyku není vada.

Čelisti/Zuby: Silné, nůžkový skus. 

Líce: Dobře vyvinuté.

Oči: Téměř trojúhelníkové, ne příliš malé, tmavě hnědé. Vnější koutky očí mírně zvednuté.

Uši: Malé, trojúhelníkové, mírně nakloněné vpřed, pevně vztyčené. 

KRK: Silný a svalnatý, bez laloku.

TRUP:

Kohoutek: Vysoký

Hřbet: Rovný a silný.

Bedra: Středně široká a svalnatá.

Záď: Správně spáditá.

Hrudník: Předhrudí dobře vyvinuté. Hrudník hluboký a středně široký, žebra dobře klenutá.

Břicho: Mírně vtažené.

OCAS: Vysoko nasazený, silný a nesený nad hřbetem silně stočený nebo srpovitě zahnutý. Pokud je ocas natažený, dosahuje špička téměř k hleznům.

KONČETINY:

HRUDNÍ KONČETINY:

Plece: Středně šikmé.

Nadloktí: S lopatkami svírají středně veliký úhel.

Předloktí: Rovná, suchá.

Nadprstí: Mírně šikmá.

Tlapky: Pevně sevřené s dobře klenutými prsty. Polštářky objemné a pružné. Drápky tvrdé, černé nebo tmavé.

PÁNEVNÍ KONČETINY:

Celkový vzhled: Dobře vyvinuté, silné, středně zaúhlené.

Hlezna: Robustní a dostatečně silná.

Tlapky: Pevně sevřené s dobře klenutými prsty. Polštářky objemné a pružné. Drápky tvrdé, černé nebo tmavé.

POHYB: Živý, rychlý, lehký a pružný.

OSRSTĚNÍ:

Srst: Krycí srst je tvrdá a rovná, podsada měkká a hustá. Srst na ocase je poměrně dlouhá a odstávající.

Barva: Sezamová (rovnoměrná směs černých, červených a bílých chlupů), žíhaná, červená, černá, černá se žlutými znaky, bílá.

VÝŠKA:

Výška v kohoutku:     Psi:      48,5 – 51,5 cm.

                                   Feny:   45,5 – 48,5 cm.

VADY: Jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků by měla být považována za vadu a vážnost, s níž je posuzována, by měla být v přímém poměru k jejímu stupni a jejímu vlivu na zdraví a pohodu psa.

• Nedostatek pohlavního dimorfismu.
• Mírný předkus nebo podkus.
• Bázlivost.
• Strakatost.

VYLUČUJÍCÍ VADY:

• Agresivita nebo přehnaná bázlivost.
• Každý jedinec jasně vykazující fyzické nebo psychické abnormality musí být diskvalifikován.
• Extrémní předkus nebo podkus.
• Nevztyčené uši.
• Svěšený ocas, krátký ocas.

Pozn.:

• Psi (samci) musejí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.
• Pouze funkčně a klinicky zdraví jedinci se znaky typickými pro plemeno mohou být použiti k chovu.