Nikkó

Nikkó - severní část ostrova Honšú. Horská oblast na západ od města je součástí Národního parku Nikkó, který se může pochlubit jedněmi z nejkrásnějších japonských vodopádů a mnoha naučnými stezkami. V roce 1999 byly na Seznam světového dědictví UNESCO zapsány svatyně Tóšógú, svatyně Futarasan a chrám Rinnódži.

Před více než 1 200 lety překročil vážený buddhistický duchovní Šódó Šónin při své pouti na horu Nantai řeku Daija a založil v Nikkó první chrám. V průběhu několika staletí se Nikkó stalo známým buddhisticko-šintoistickým náboženským centrem a vojenský vládce Tokugawa Iejasu si je vybral za místo svého mauzolea. Když v roce 1634 nechal jeho vnuk Iemicu vybudovat svatyni - mauzoleum Tóšógú, chtěl tím ohromit všechny protivníky a demonstrovat bohatství a moc rodu Tokugawů. Od té doby se Nikkó, které se v japonštině píše znaky znamenajícími "sluneční jas", proměnilo v japonský symbol nádhery.

Mezi slavné stavby v Tóšógú patří Jómei-mon, brána také známá jako "Higuraši no mon", což znamená brána, na kterou se můžete dívat až do západu slunce, a přesto vás to neomrzí. Celá brána je pokrytá dřevořezbami bohatě zdobenými pestrými barvami. Další bránou je Kara-mon pojmenovaná podle svých dřevořezeb v čínském stylu. Všechny dekorace jsou na ní vyvedeny v bílé barvě. V areálu je také Posvátná stáj z nezdobeného dřeva. Uvnitř stáje stojí dřevěný bílý kůň. Podle pověsti posvátnému koni sloužily opice. Tři z nich jsou vyřezané u vchodu do stáje. První má zakryté uši (neslyší zlo), druhá ústa (nemluví zlo) a třetí oči (nevidí zlo). Tyto tři opičky jsou tradičním symbolem v čínské a japonské kultuře. K hrobu Tokugawy Iejasua se prochází další bránou, na které je vyřezaná slavná spící kočička nemurineko. Samotný hrob slavného šóguna je překvapivě prostý a jednoduchý.

Pětipatrová pagoda - jednotlivá podlaží reprezentují ve vzestupném sledu přírodní živly - zemi, vodu, oheň, vítr a nebesa.

Most Šinkjó - červený lakovaný dřevěný most překlenuje řeku Daija v místech, kde ji podle pověsti na hřbetech dvou obrovských hadů překonal Šódó Šónin. Původní most z roku 1636, určený výhradně pro šóguna a císařské posly, zničila povodeň. Současná stavba pochází z roku 1907.

Chrám Rinnódži - první chrám v Nikkó založil v roce 766 Šódó Šónin. Když se v 17. století stal chrámem sekty Tendai, obdržel jméno Rinnódži. Síň tří Buddhů -  Sanbucudó je největší síní v Nikkó. Tři zlacené podobizny - Buddhy Amidy, Sendžu Konnon a Bató Kannon - uchovávané v této síni odpovídají třem horským božstvům spočívajícím ve svatyni Futarasan.  Za síní se tyčí bronzový sloup Sórintó s devíti prstenci, symbolu míru na světě.